CO JE FILOSOFIE

                    V běžném životě panuje názor, že filosofie je vědou lidem málo srozumitelnou. Slovo filosofie pochází z řečtiny. Sloveso filein znamená milovat a podstatné jméno sofíá označuje moudrost..Tedy jakési vědění vyššího stupně. Každý už v životě filosofoval. .Proto pro nás nebude filosofie ničím novým. Začíná otázkami,které nás začnou zajímat, když náš důvěrně známý , každodenní svět ztratí náhle svou samozřejmost a stane se problémem.Náš svět je převážně světem obstarávání.Co k němu náleží ? Pracovní dny,oblékání, bydlení, studium,naše potřeby, koníčky, atd.Cílem obstarávání je dosažení společného užitku. V tomto světe žijeme jako v dobře zařízeném domě, ve kterém se bez problému orientujeme, známe ho, máme kontakt s věcmi i s druhými lidmi.Svět obstarávání je spojen s praktickým konáním.Takové myšlení pojímá svět jako domov, jako srozumitelný řád. Když se však tato důvěrná známost stane problematickou , ocitneme se slovy Martina Bubera „ na holé pláni, a někdy nemáme ani čtyři kolíky, abychom postavili stan.“ / M. Buber Listy z filosofie 317 / Problémy, které nedokážeme řešit, nebo kterým nerozumíme nás znejistí.Každý dříve či později zažijeme burcující okamžik, který nás vytrhne ze zaběhaných kolejí světa bezpečí, kdy si přestáváme rozumět s rodinou, nebo nás opustí někdo z blízkých, či jsme ohroženi vážnou nemocí, nebo zažíváme životní prohru. Začneme si klást otázky. Jaký smysl má svět ? Proč vlastně žijeme ? Co bude po smrti? Máme duši ? Existuje Bůh ? Co je život ?Existuje osud ? Kdy je jednání dobré a kdy špatné ? Co je spravedlnost ? Otázkám tohoto typu se můžeme jen těžko vyhnout.Každý se cítí být schopen dát na ně přiměřenou odpověď.Na první pohled se zdá,, že k tomu ani  nepotřebujeme vědět nic zvláštního.Ale tak jednoduché to není.Rozmanité varianty odpovědí vyjadřují zkušenosti mnoha generací před námi. Odráží vývoj lidské společnosti. Je to svědectví vyspělosti a kultury lidstva od počátku jeho dějin. Chceme li zodpovědět otázku o smyslu svého života a nespokojíme se s banálními tvrzeními tak zvaného selského rozumu, musíme vstoupit do dialogu s minulostí.Ponořením se do moudrosti věků většinou pochopíme,že naši předchůdci byli uvažujícími lidmi a vyslovovali se k k otázkám, které neztrácejí aktuálnost ani na počátku třetího tisíciletí. Filosofické otázky náležejí k životu každého člověka, k lidské kultuře.

                     Kdo filosofuje ? Ten, kdo učiní krok přes svět obstarávání a práce. Už samotné kladení otázek je filosofováním. Kdo klade otázky ? Ten kdo ví a nebo ten, kdo neví? Vždy když položíme otázku, musíme již předem něco vědět.Víme na co se ptáme,na koho se obracíme, jak otázku pokládáme. V neschopnosti položit otázku spočívá nevědomost Vede k přejímání hotových názorů a odpovědí.To není nejlepší řešení. Je to cesta ke konformismu. Správně zvolená otázka ukazuje, jak stojíme vůči problému, jací jsme, jak se osvědčujeme vůči svým životním rolím. Jaký jsem student, jaký rodič, jaký řidič, jaký manažer,jaký manžel, jaký vedoucí, jaký sportovec atd. Každý z nás si sebou nese mnoho rolí, v nichž se musí osvědčit a patřičně odpovídat na otázky, které se jeho role týkají. Kdo však vůbec je   ten kdo je otcem, inženýrkou, řidičem, lékařem, studentem? Především je to člověk  se svými životními rolemi.Prostředím otce je rodina, prostředím lékaře nemocnice, prostředím studenta škola. Co je prostředím člověka ? Prostředím člověka je svět, do kterého přišel svým zrozením. Nemusí být rodičem, nemusí být lékařem ani studentem, ale nemůže přestat být člověkem.Proto je ústřední otázkou, jak se k tomuto světu vztahuji,jak se jako člověk vůči světu osvědčuji. Už starořecký filosof a lékař Galén prohlásil, že je hanba,že se někdo dovede

namáhat po mnoho let, aby se stal dobrým lékařem, obhájcem, učitelem a nebo geometrem, a při tom není ochoten namáhat se příslušně dlouhý čas, aby se stal dobrým člověkem.                                                                             

Filosofické tázání prostupuje celým naším životem. Jejím posláním je putování za pravdou.Hledání moudrosti, pravdy, je nejvlastnější způsob, jakým má člověk na zemi existovat. Předpokladem takové existence, její podmínkou, a tím také počátkem filosofie, je svoboda myšlení. Chápeme tedy filosofii jako záležitost svobodného člověka, který působí na věci veřejné a má schopnost náležitého vhledu do povahy věcí. Takovým chápáním je filosofie aktuální právě dnes.

                Jeden z největších filosofů, Imanuel Kant , když uzavíral své dílo na konci své kariéry uvedl, že svou prací chtěl dát odpověď na tři otázky.

                 Co můžeme vědět ?

                 Co máme dělat ?

                  V co můžeme věřit ?

První otázka se týká lidského poznání.Co mohu vědět o světě ve kterém žiji ?Jaký je ten svět a jak si ho mám představit ? Mohu o něm vědět něco jistého ?

Druhou otázku věnoval lidskému jednání . Jak mám vést svůj život ?O co mám usilovat ?Jak se mám chovat ke svým bližním ? Jaké je mé místo v lidské společnosti a jak se k ní mám chovat ?

 Třetí otázka se týká lidské víry.Existuje nějaká vyšší moc ?Je lidská vůle vůbec svobodná ?

 Existuje nesmrtelnost ? Tyto otázky se týkají věcí o nichž není jisté, zda o nich můžeme vědět něco přesného. Pokud ano, na základě jakých jistot a důkazů ? Kde je hranice vědění a víry ? Vidíme že zasahujeme do oblasti náboženství . Každý člověk a každý myslitel na tyto otázky může podat svoji vlastní odpověď. Je však třeba mít na vědomí, že počet odpovědí není neomezený.