Předmět filosofie

 Filosofie má tu zvláštnost,že první problémy při seznamování s ní vyvstávají už při pokusu vymezit její předmět .Že to není lehký úkol dosvědčuje fakt, že dodnes neexistuje přesná a jednotná definice této vědy a to není na úvod to nejlepší vysvědčení. Čím se zabývali filosofové v různých dobách ? Na to je jen jedna odpověď. Zabývali se vším.Není totiž nic, co by nemohlo být předmětem filosofie a v historii to také tak bylo.Na cestě k hledání předmětu filosofie můžeme využít krátký přehled důležitých částí filosofie v jejím tradičním dělení.Základní součástí jejího zkoumání je celek světa.Tím se zabývá metafyzika, zkoumající to, co je smyslově nepostižitelné.K tomu patří naše bytí, naše existence. Hovoříme o ontologii.Ontologie a matafyzika se překrývají. Následuje logika jako nauka o správném myšlení a pravdě, etika o správném jednání, teorie poznání,o poznání a jeho hranicích, cizím slovem gnoseologie, estetika, jako nauka o kráse,antropologie , představující srovnávací studium různých etnických kultur a dějiny filosofie. Ale o přírodě pojednává filosofie přírody,o kultuře filosofie kultury, o společnosti sociální filosofie,o dějinách filosofie dějin, o právu filosofie práva,.Existuje filosofie hospodářství, techniky, peněz, atd. Filosofii, jako oblast lidského zkoumání a vědění můžeme jen těžko oddělit od speciálních věd určením jejího předmětu.Odlišení je ale možné.Podíváme li se na podaný výčet částí filosofie a jejích věd, pak na samém vrcholu najdeme celek bytí, kterému se nevěnuje žádná ze speciálních věd. Celková souvislost veškerého bytí je tématem jen a pouze filosofie.Filosofii tedy odlišuje od speciálních věd zaměření na celek, na to, co v sobě pojímá všechny věci. Zatímco speciální vědy si kladou za úkol vykládat určitou omezenou oblast, např. stát,řeč, dějiny, přírodu,, filosofie usiluje zařadit jednotlivé jevy do velké, všeobjímající souvislosti, nalézat a spojovat výsledky věd v jednotný obraz světa, ve světový názor. I když se takto filosofie vymezuje vůči konkrétním vědám,není to vymezení úplné. Zaměření na celek není vlastní pouze filosofii.Náboženství a umění se každé svým způsobem také zaměřují na celek.Náboženství a filosofie, jak se ukáže,byly po dlouhá léta úzce spjaty. Filosofická myšlenková stavba se může svou dokonalou formou podobat uměleckému dílu. A vrcholná umělecká díla často zasahují do oblasti náboženství. Ale i tady najdeme pro filosofii podstatné odlišení. Náboženství apeluje svou podstatou především na cit a  na víru Umění se obrací nikoliv na náš rozum, ale především na náš cit pro krásu a vznešenost. Filosofii charakterizuje myšlení, jako její vlastní prostředek.Filosofii a její předmět nelze tedy přesně vymezit a určit proto ,že filosofie není abstraktní pojem, který by bylo možno jednou provždy stanovit.Je to pojem neustále se vyvíjející.Proto pod pojem filosofie můžeme zahrnout určité problémy, které se v historii lidského ducha vytvořily a člověk se je pokoušel řešit. Proniknout k nim a do nich můžeme jen v jejich dějinném vývoji. Z toho vyplývá, že filozofii nelze studovat bez dějin filosofie. Také vědy exaktní, mezi které patří na příklad matematika nebo fyzika mají podobné problémy.Je možno uvést příklad kvantové fyziky. Dánský fyzik Niels Bohr začal na základě mnoha svých experimentů pochybovat o atomu.Vyjadřoval pochybnost, zda je možné atom popisovat nebo pozorovat.Když zkoumal na přístrojích atomy, zaznamenal vždy pouze jejich stopu Samotnou částici, atom , nikdy v přístroji nenašel. O jeho povaze se dozvídáme z jeho stop a působení. Ale to jen v podmínkách experimentu, který byl vytvořen člověkem. Vidíme pouze výsledek práce přístroje. Fyziky zachvátilo zděšení.Existují pozorované objekty ve skutečnosti, nebo je to jenom naše fikce. Zdá se, že naše pozorování rozhoduje o tom,zda objekt existuje , nebo neexistuje.To je nanejvýš podivné. Dosud nás skutečnost, zda objekt existuje, nebo neexistuje netrápila.A otázka o tom, co to znamená být nesouvisí jen s otázkou , co je elementární částice. Je to problém mnohem širší a hlubší a jak sami cítíme, těžko uchopitelný. A odpověď nenajdeme pod mikroskopem. Ukazuje se, že jednotlivé věci, které kolem nás existují ,budeme jim říkat jsoucna, nestačí zkoumat jen z jednoho, nebo několika dílčích aspektů jak to dělají speciální vědy. V základu každého bádání musí stát první a klíčový problém.Co vlastně znamená, že jednotlivé věci jsou,na čem toto jejich bytí záleží. No a na tyto otázky odpovídá specifická věda, která jsoucna zkoumá  z celkového nadhledu. Ptá se, jak to, že jednotlivá jsoucna vůbec jsou, to znamená z hlediska jejich bytí, jejich existence Tou vědou je ontologie.

Všechny vědy, kterými se zabývá předmět filosovie najdete v dalších článcích v kategorii úvod do filosofie.