PŘEDSOKRATOVSKÁ FILOSOFIE - Míletská škola

Jak již bylo řečeno prazáklad všeho dění a zjevování nazývali Řekové arché. Chápali jej jako jednoduchou pralátku, jako něco, co je počátkem, ale i koncem, vše prostupujícím principem. Arché bylo označením toho, co umožňuje jsoucnům jejich bytí. Protože svět se jim jevil jako uspořádaný celek, v němž arché pravidelně vznikají a zanikají jednotlivé věci, včetně živočichů a člověka,stává se filosofie v této fázi Kosmologií. Řád, uspořádání, harmonická vyváženost a krása z ní vyvěrající se řecky řekne kosmos.Nauka o původu světa a jeho prvních příčinách , která z kosmologie vycházela se nazývá kosmogonie.Toto období se také nazývá obdobím přírodní filosofie. Kolébkou ranné přírodní filosofie se stal vzkvétající obchodní přístav na západním pobřeží Malé Asie Milét.Podle něho byla nazvána filosofická škola, které se nezajímala o to, co bylo před světem, před přírodou, ale z čeho svět vznikl a co je jeho podstatou. V této době se filosofie vyčlenila z mýthů a jako samostatné myšlení začala budovat svůj pojmový aparát.

                                                                      THALÉS

                                Byl první z mílétských přírodních filosofů.Byl to velmi zcestovalý a světaznalý kupec. Narodil se asi roku 640 před naším letopočtem Byl významným učencem své doby a byl počítán mezi sedm mudrců.Starověká tradice s ním ztotožňovala počátek věd.Procestoval Egypt a byl první, kdo se vymanil z empirické geometrie Egypťanů a Babyloňanů a dospěl k řadě matematických a geometrických důkazů. Patří k nim poznatky o rovnosti úhlů při základně rovnoramenného trojúhelníka, o rovnosti vrcholových úhlů, důkaz, že průměr dělí kruh na poloviny,. Změřil výšku pyramid pomocí jejich stínů, dokázal

vypočítat vzdálenost lodí od pobřeží. K úžasu svých současníků předpověděl zatmění slunce v r. 585 před n.l. a vysvětlit jeho příčinu. Učil, že světlo měsíce pochází od slunce, že země spočívá uprostřed světa na vodě. Odhalil magnetismus, objevil elektřinu. Žádná z těchto sil však nebyla fyzikálně využita. Jako filozof spatřoval prapůvod všeho ve vodě. Byl velmi bohatý, vyznal se v meterologii, plně využil toho, že dokázal předpovědět úrodu oliv a na jejich sklizni velmi zbohatl. Objasnil záplavy Nilu v Egyptě, spojil jejich výskyt s pasáty a navrhl Egypťanům využití záplav ke zřizování závlahových systémů.

                           Podle antické tradice odpověděl na otázky : Co je nejobtížnější ze všech věcí. „Znát sama sebe“ co je nejsnadnější „ Poradit druhým. Jak žít v dokonalém souladu s ctností „ Tak , že nikdy nečiníme to, co odsuzujeme u druhých.“

                             Nezachoval se od něho žádný filosofický spis.Jedna matematických pouček nese dodnes jeho jméno.

                                                                 ANAXIMANDROS

                                Žák Thaletův.stejně jako on byl občanem Mílétu.Své filosofické názory uložil v díle „ Peri fyseos „ - O přírodě. Významný astronom, autor snad první mapy světa.Zhotovil také model nebeské sféry a vyslovil myšlenku, že člověk pochází z říše živočichů.Svou myšlenkou, že Země, kterou si představoval jako volně se vznášející v prostoru- a že byla nejprve v kapalném stavu a při svém postupném vysoušení dala vznik živočichům, kteří nejprve žili ve vodě a později přesídlili na zem, předpověděl z části moderní vývojovou teorii.Pokoušel se také o fyzikální vysvětlení pohybu hvězd, když tvrdil, že ohnivý prstenec, který původně obklopoval zemi, po svém roztříštění obíhá okolo Země a vyzařuje oheň. Za základ jsoucna pokládá pralátku kterou nazýval „ neomezezeno“ „apeiron“.Tato pralátka apeiron, neomezeno, neurčeno, nekonečno, vším prostupuje a vše objímá. Je jí vlastní pohyb a je nesmrtelná. Podle věčného zákona vznikají z apeiron stále nové a nové světy a opět se do něho vracejí. Ve Spartě postavil sluneční hodiny.

                                                                      ANAXIMENES

                                       Třetí jónský filosof z Mílétu, žák Anaximandrův, považoval za pralátku všeho vzduch, který chápal jako oživující princip.Vzduch prohlásil za počátek jsoucna., které vzniká jeho zhušťováním a ředěním. Vzduch se řídí ve své povaze řídkostí a hustotou. Je li zřeďován stává se ohněm,je li zhušťován stává se větrem, pak oblakem mění se ve vodu, potom v zemi a vše ostatní.. Učení těchto třech Míléťanů se snaží vysvětlit vznik všeho jsoucna z pralátky Jejich význam spočívá v tom, že se poprvé pokusili řešit vznik našeho světa nepředpojatě, vědeckým přírodovědným myšlením.