Sociální a politické převraty novověku a nové právní a politické myšlení

                                  Všechny duchovní převraty se odehrávají na základě dalekosáhlých proměn ve společenské struktuře evropských národů. Moc rytířstva byla zlomena a vlivem hospodářského vývoje nastal vzestup nové společenské vrstvy, kterou tvoří měšťanstvo.Zasloužil se o to rozvoj měst a obchodu. Raně kapitalistický způsob výroby a směnné hospodářství začaly nahrazovat převážně zemědělské naturální hospodaření středověku. Nositelem nových poměrů bylo měšťanstvo, které se začalo projevovat jako svobodný, sebevědomý stav.Začalo se vymezovat vůči šlechtě i duchovenstvu, ale i k nesvobodnému stavu selskému. Struktura středověku se začala hroutit. Jeden z nejsilnějších otřesů však přišel od stavu selského. Nesvoboda sedláků, jejich útlak duchovenstvem i šlechtou, ale také války, které sedláci museli nést na svých bedrech vedly v Německu v roce 1525 k velkým selským bouřím.Bylo to uprostřed reformace. Luther požadavky sedláků, obsažené ve dvanácti artikulech uznal a postavil se za ně.Když však zjistil, že sedláci při povstání drancují i církevní statky, změnil svůj názor a žádal jejich úplné vyhlazení. K tomu také došlo. Nejednotní sedláci, kteří byli naivně důvěřiví a politicky nezralí, byli všude drtivě poraženi a jejich geniální vůdce Tomáš Münzer byl spolu s řadou dalších popraven.Situace sedláků i po selských bouřích zůstala neřešená a ze selských bouří vyšel vítězně knížecí stav, který se stal určující státní formou nové epochy,která následovala po renesanci a reformaci. Se středověkou ideou universální a jednotné církve padla také myšlenka jednotné universální říše křesťanstva. Duchovní a světská moc se od sebe stále více vzdalovaly a začalo se probouzet i národní vědomí Evropských národů. Tato situace vyžadovala nové právnické a státní myšlení .Objevila se řada vynikajících myslitelů a filosofů.