CHARLES- LOUIS MONTESGUIEU

                      Bohatý šlechtic nebyl revolucionář a přesto patří k předchůdcům francouzské revoluce. Svojí prvotinou „ Perské listy“ se představil jako tvrdý a nesmlouvavý kritik poměrů ve Francii.Svou kritiku postavil na cestě dvou mladých Peršanů Francií. Ti ve svých dopisech rozebírají a kritizují společenské, státní a církevní poměry země, po které cestují. Je

to zničující satira státního absolutismu, náboženské nesnášenlivosti a úpadku mravů. Za žertem a posměchem se však skrýval ostrý útok na základy francouzského společenského řádu. Srovnávání s Anglií vyznělo jednoznačně.Anglie jako správný vzor. Kniha byla s nadšením přijata. Montesguie vydává ještě dvě další díla, která ve kterých je hlavní tématem myšlenka, že rozhodujícím momentem dějin, na němž závisí štěstí, nebo neštěstí národů není vůle, či svévole vládců, nýbrž celková povaha společenských a státních poměrů. Stát a zákony nejsou vytvářeny libovolně, vyrůstají z přírodních a historických podmínek z mravů, vzdělanosti a náboženství.Mají li být svoboda jednotlivce a jeho majetek chráněny před svévolnými zásahy státní moci, nesmí král či vladař jako držitel státní moci stát nad zákonem, ale musí být vázán zákony, které přijímá parlament. Moc soudní musí být nezávislá.Svobodná a stabilní společnost předpokládá občanské ctnosti, jejichž základ položila antika. To byly požadavky opravdu revoluční pro stát kde platilo heslo „Stát jsem já“