PŘEDSOKRATOVSKÁ FILOSOFIE - Elejská škola

                              Elejská škola vznikla ve stejné době, jako spolek pýthagorejců. Je nazývána podle města Eleje, které leželo na západním italském pobřeží, jižně od dnešního Salerna. Zakladatel školy Parmenidés patří k nejoceňovanějším starořeckým myslitelům. Právě u něho se setkáváme s počátky ontologie, neboli nauky o bytí.Dodnes je považován za tvůrce filosofického pojmu bytí. Kdyby podle Parmenida existovalo nebytí, existoval by vlastně prázdný prostor, do kterého by se jsoucno mohlo přelévat a stávalo by se pak

nebytím.Je li jsoucno, nemůže být žádný prázdný prostor, ani pohyb., změna a mnohost věcí.Náš rozum tedy jasně dokazuje neexistenci pohybu, naše smysly pak tvrdí opak. Vnímají pohyb a mnohost věcí Parmedides si byl tohoto rozporu vědom a jeho stanovisko bylo rozhodné. Jde li nám o pravdu,, je třeba se řídit jednoznačně logikou rozumu a nikoliv smyslovým zdáním.

                               Parmenidovo učení o celistvém a neoddělitelném bytí znamenalo posun v řešení otázek podstaty světa. Vztah podstaty a jevu, vztah obecného a jednotlivého, jednoty a mnohosti. Parmenides tvrdil: „Myslit a být je totéž. “ Upozorňoval na problém, že to, co je, musí být také  myslitelné, vyjádřitelné, vyslovitelné. Postihl tak závažnou tématiku myšlení a jazyka. Na druhou stranu je potřeba říci, jako prakticky u všech předsokratiků,že každý jejich výklad pochází z textových fragmentů , je tudíž nejistý a může být i sporný.

                                 Parmenidův žák Zenon z Eleje obhajoval mistrovo učení logickými paradoxy, které byly nazvány aporiemi,v nichž dokazoval nemožnost pohybu. Příkladem takové aporie je závod Achila s želvou, při kterém by želva měla jen sebemenší náskok, Achilles ji nikdy nemůže dohonit.Když Achilles dosáhne bodu A , ve kterém před tím byla želva, ta se již přesunula do bodu B , když ho Achilles dosáhne, želva je již v bodu C atd.. Achilles náskok zmenšuje, ale nikdy želvu nedohoní. Podobnou aporií je pozorování letícího šípu. Letící šíp, pozorován v jednotlivém momentě svého letu je v tomto okamžiku v klidu.Když je ale v každém okamžiku svého letu v klidu, tak se vůbec nepohybuje.Přirozeně lze předpokládat, že Zenon nemohl být přesvědčen , že želvu nelze dohonit, nebo že se šíp nepohybuje.. Xenonovou argumentací se zabývala celá řada logiků. Upozornil na to, že i nejjasnější a podle zdání samozřejmé názory a výroky se mohou ukázat jako rozporuplné a nejisté.